Moskevské veliké knížectví

Feudální státní útvar na Rusi, vytvořený kolem poloviny 14. století v důsledku růstu území i významu Moskevského knížectví, jež se v 1. polovině 13. století vydělilo jako úděl Vladimirsko-suzdalského knížectví. Územní rozšíření a hospodářský rozkvět (mimo jiné díky poloze při významných obchodních cestách) Moskevského knížectví od začátku 14. století vytvořily předpoklady úspěšného zápasu moskevských knížat o politické prvenství mezi ostatními ruskými vládci. V roce 1328 se moskevský kníže Ivan I. Danilovič Kalita stal velikým knížetem vladimirským. Sídlo velikého knížete (podobně i sídlo metropolity) bylo přeneseno pak z Vladimiru do Moskvy. Takto vzniklé Moskevské veliké knížectví mělo významnou úlohu ve všeruském zápase se Zlatou hordou v 2. polovině 14. století. V 2. polovině 15. století se stalo krystalizačním jádrem centralizovaného ruského feudálního státu. V roce 1547 přijal veliký kníže moskevský (Ivan IV. Vasiljevič Hrozný) titul „cara veškeré Rusi“.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexej, Gedymin, Jaroslavľ, Novgorod, Olgierd, vladimirsko-suzdalské knížectví.