moral insanity

[Morl insenyty, angličtina], termín zavedený do psychiatrie v roce 1835 J. C. Prichardem pro označení nekontrolovatelné násilnosti a otevřenosti pudů a citů při nesnížené rozumové kontrole, forma psychopatie

(někdy psychopatoidní forma encefalopatie

), vyskytující se téměř výhradně v kombinaci s jinými psychopatiemi, respektive psychopatickými rysy, morální tupost. Postižení jedinci nejsou schopni prožitku altruismu

, jsou zcela ovládáni egoistickým cítěním a svůj způsob prožívání a chování poznamenaný afektivní

dráždivostí

, agresivitou

a často impulsivními sklony k trestnému jednání pocifují jako zcela přirozený. Odchylka moral insanity se projevuje zpravidla již v předškolním věku a je těžce napravitelná, až nenapravitelná.