Michael Haneke

*23.3.1942 (Mnichov, Německo), významný rakouský filmový a divadelní režisér a scenárista. Je synem rakouské herečky Beatrix von Degenschild a německého herce a režiséra Fritze Hanekeho. Vyrůstal u matky ve Vídni, kde také na Vídeňské univerzitě studoval filozofii, psychologii a divadelní vědu. Školu však předčasně opustil a od roku 1967 pracoval jako redaktor a dramaturg v televizní stanici Südwestfunk. Počátkem 70. let působil jako divadelní režisér (Stuttgart, Düsseldorf, Hamburk, Mnichov, Berlín, Vídeň) a natočil několik televizních filmů, od nichž koncem 80. let přešel k tvorbě pro kina. Jeho asketické

a minimalistické snímky jsou pochmurnými a tíživými autorskými vizemi, v nichž pesimistickým

pohledem sleduje odcizené jedince a skrze jejich frustrace

, temná zákoutí duše a nenaplněné city analyzuje kořeny zla a násilí, úpadek evropské společnosti a rozpad jejích hodnot. Největší mezinárodní ohlas sklidil snímky Pianistka, Utajený, Bílá stuha a Láska, které získaly celou řadu prestižních ocenění (Láska dokonce Oscara

a Zlatý glóbus

) a jimiž si vydobyl pozici jednoho z nejvýznamnějších evropských i světových režisérů. Natáčí s okruhem stálých spolupracovníků, jeho oblíbenou herečkou je Isabelle Huppert

. Od roku 2002 vyučuje režii na vídeňské Filmové akademii. Je nositelem francouzských vyznamenání komandér Řádu umění a literatury (2010) a Rytíř Čestné legie (2012). Vybraná filmografie (režie a scénář nebo spol. na něm): drama o sebevraždě vídeňské rodiny Sedmý kontinent (1989; Bronzový leopard na MFF v Locarnu), drama o citově vyprahlém mladém videomaniakovi Bennyho video (1992; Cena evropské fimové kritiky), drama ze života několika lidí před masovou vraždou 71 fragmentů chronologie náhody (1994), adaptace Kafkova románu Zámek (1994), psychothriller o rodině ohrožované dvěma mladíky Funny Games (1997; Stříbrný Hugo na MFF v Chicagu), drama několika odlišných lidí v pařížském centru Kód neznámý (2000), drásavá psychologická studie zvrácené staropanenské učitelky hudby podle románu Elfriede Jelinek Pianistka (2001; mj. Velká cena poroty na MFF v Cannes, Německá filmová cena za nejlepší zahraniční film), apokalyptická vize Čas vlků (2003), psychologické drama o lidském selhání Utajený (2004; mj. Cena za režii a Cena FIPRESCI na MFF v Cannes, Evropské filmové ceny za nejlepší film a režii), mistrovské klaustrofobní

mystérium o zlu a pokrytectví z prostředí severoněmeckého venkova před první světovou válkou Bílá stuha (2009; mj. Zlatá palma a Cena FIPRESCI na MFF v Cannes, Evropské filmové ceny za nejlepší film, režii a scénář, Zlatý glóbus pro nejlepší cizojazyčný film, Cena FIPRESCI za nejlepší evropský film na MFF v San Sebastianu), komorní psychologické drama o stáří, umírání a smrti Láska (2012; mj. Zlatá palma na MFF v Cannes, Evropské filmové ceny za film a režii, César za nejlepší film, režii a původní scénář, Oscar

, Zlatý glóbus

a Cena BAFTA za nejlepší zahraniční film).