mezopotámská literatura

Literatura

Souhrnný název pro sumerskou a akkadskou (babylonsko-asyrskou) literaturu vznikající a tradovanou na území Mezopotámie od počátku 3. do konce 1. tisíciletí př.n.l. V důsledku procesu soužití dvou odlišných etnických skupin, Sumerů a semitských Akkadů, ve stejných historických podmínkách vykazují obě mnohé společné rysy a inspirační zdroje a nelze je od sebe oddělovat. Zásadně se liší pouze jazykem, v nichž jsou napsány (sumerština a akkadština se svými dialekty babylónštinou a asyrštinou). V mezopotámské literatuře jsou zastoupeny mýty o bozích (Enlil, Enki, An, Inanna-Ištar, Err, Ninurta, Marduk) i mudrcích (Adapa, Artachassís, hrdina mýtu o potopě). O stvoření a uspořádání světa vypráví báseň Enúma eliš. O činech bájných králů vyprávějí eposy o Gilgamešovi, Enmerkarovi aj. Hrdiny mnoha skladeb jsou králové Sargon a Narámsín (Prokletí Akkadu) z konce 3.tis. př.n.l. S náboženstvím a kultem je spojena lyrika (oslavné hymny na bohy a krále, děkovné a prosebné modlitby). Oblíbeným žánrem byly různé spory a dialogy, například spor pastýře a rolníka, motyky a pluhu, dialog pána s otrokem, syna s otcem, rozhovor o spravedlnosti bohů aj. Lidový charakter mají přísloví a bajky. Česky například výbor Mýty staré Mezopotámie, Epos o Gilgamešovi, Nářek nad zkázou města Uru.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 3. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: chetitská literatura, Etana.