meteorologie

Meteorologie

[Řečtina], nauka o složení a charakteristikách atmosféry a o fyzikálních dějích, které v ní probíhají. Někdy se mluví v užším významu o fyzice atmosféry. K meteorologii patří i využití základních fyzikálně atmosférických poznatků v různých biologických, ekologických a dalších oborech. Současná meteorologie má řadu podoborů, například synoptická meteorologie se zabývá zjišťováním stavu počasí a jeho předpovědí, dynamická meteorologie tvoří teoretický základ meteorologie především z hlediska mechaniky a termodynamiky atmosféry, dále nauka o atmosférické elektřině, akustice a optice, nauka o slunečním záření a jeho využití v přírodních dějích Země, fyzikálních oblaků a srážek, meteorologie přízemní a mezní vrstvy atmosféry a další. K tomu přistupují aplikované obory, z nichž je nejvíce rozvinuta biometeorologie (často dále dělena například na humánní, lesnickou meteorologii a agrometeorologii), letecká a námořní meteorologie. Podle velikostí atmosférických útvarů, jimiž se zabývá, dělí se meteorologie na makrometeorologii (například jevy přímo související s rozsáhlými tlakovými nížemi a výšemi a všeobecnou cirkulací atmosféry v kontinentálních a větších rozměrech), mezometeorologii (například oblasti konvektivní oblačnosti a bouřek, proudění a charakteristiky počasí horských pásem, rozsáhlejších rovin v rozměru jednotek až desítek km) a na mikrometeorologii (místní jevy malých rozměrů, nejvýše stovek m). Od vlastní meteorologie se oddělila klimatologie a aeronomie, nauka o fyzikálních a chemických dějích ve vyšších vrstvách atmosféry.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 1. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: aerologie, agrometeorologie, Andrija Mohorovičić, atmosférická elektřina, bioklimatologie, geofyzika, hydrometeorologie, klimatologie, letecká meteorologie, makrometeorologie, mezometeorologie, synoptická meteorologie, tlak vzduchu, zemědělství.