Merkur

Astrofyzika / Sluneční soustava

Mercurius – planeta sluneční soustavy. Je Slunci nejblíž a po Plutu druhou nejmenší planetou ve sluneční soustavě. Znám je přinejmenším od časů Sumerů (3. tisíciletí př. n. l.) Řekové pro něj měli názvy Apollo (jako ranní hvězda) a Hermes (jako hvězda večerní). Staročeský název Merkura je Dobropán. Merkur je často viditelný dalekohledem i pouhým okem, ale je velmi blízko Slunce a tak je těžké ho uvidět na zesvětlené obloze. 

Hmotnost:	3,3·1023 kg
Průměr:	4 878 km
Průměrná hustota:	5 420 kg/m3
Úniková rychlost:	4 300 m/s
Střední vzdálenost od Slunce:	0,387 AU
Rotace kolem osy:	58,65 hodin
Doba oběhu:	87,97 dní
Odchylka osy:	0°
Sklon dráhy k ekliptice:	7°
Excentricita dráhy:	0,206
Střední povrchová teplota:	452 K
Maximální povrchová teplota:	700 K
Minimální povrchová teplota:	90 K
Albedo (odrazivost):	0,12
Největší známý útvar:	Caloris Basin (průměr 1350 km)
Složení atmosféry:	stopové množství vodíku a hélia
Počet měsíců:	0

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: elongace, fáze, Icarus, intramerkuriální planeta, Jitřenka, obecná teorie relativity, planeta zemského typu, planety, posuv Merkurova perihélia, přechod planety, sklon dráhy k ekliptice, Sluneční soustava, Titan, tranzit, vnitřní planeta.