Mariangela Melato

*19.9.1941 (Milán, Itálie) – †11.1.2013 (Řím, Itálie), italská filmová a divadelní herečka. Studovala malířství na Brerově akademii v Římě a jako sedmnáctiletá začala navštěvovat herecké kurzy Esperia Speraniho. Během studií si přivydělávala jako kreslířka, výtvarnice, dekoratérka, kostýmní návrhářka a návrhářka plakátů pro milánskou společnost La Rinascente. Profesionální hereckou dráhu započala v roce 1960 u divadelního souboru Fantasio Piccoli (debutovala v inscenaci hry Thorntona Wildera

Naše městečko), v letech 1963–1965 působila v souboru Daria Fó, krátce se věnovala kabaretu a na jednu sezónu (1966–1967) zakotvila v divadle Teatro Stabile v Terstu. Od počátku 70. let se uplatňovala ve filmu, kde na sebe poprvé výrazněji upozornila rolí manželky dělníka ve snímku Dělnická třída jde do ráje (1971) a záhy se stala vyhledávanou filmovou herečkou (během jediné dekády natočila téměř třicet filmů). Často spolupracovala se známými tvůrci (Elio Petri

, Claude Chabrol

, Lugi Zampa

, Yves Allégret), důležitým mezníkem její kariéry bylo setkání s režisérkou Linou Wertmüllerovou

, jež ji obsadila do hlavních rolí několika svých satiricky laděných politických filmů, které ji proslavily také v zahraničí (Kovodělník Mimi, zraněný ve své cti, Film o lásce a anarchii, Zvraty nevšedního osudu v modrém srpnovém moři, Letní noci s řeckým profilem, mandlovýma očima a bazalkovou vůní). Ztvárňovala v tragikomické poloze hlavně postavy emancipovaných, cílevědomých a frustrovaných žen, potýkajících se s osobními problémy. Za role v několika filmech (Kovodělník Mimi, zraněný ve své cti, Dělnická třída jde do ráje, Policistka, Drahý Michale, Kočka a Pomoz mně snít) získala italskou filmovou cenu Donatellova Davida (obdoba amerického Oscara). Účinkovala také ve dvou televizních seriálech. V osmdesátých letech své filmové aktivity omezila a opět se vrátila k divadlu (Médea, Nahé odívati, Zkrocení zlé ženy, Tramvaj do stanice Touha, Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Matka Kuráž, Smutek sluší Elektře). V roce 2003 obdržela Řád za zásluhy o Italskou republiku. V osobním životě byl jejím partnerem televizní moderátor, herec a režisér Renzo Arbore, s nímž žila dlouhodobě od konce šedesátých let. Její sestra Anna Melato (1952) je rovněž herečka a zpěvačka.

Vybraná filmografie (herečka, není-li uvedeno jinak): bizarní drama Thomas a ďáblem posedlí (1970), povídková komedie Všeobecný protest (1970), Invaze (1970), komedie Ženatý kněz (1970), muzikálová komedie Už dost obdivování (1970), komedie Z boží milosti (1971), hořký satirický obraz života dělníků Dělnická třída jde do ráje (1971; Donatellův David, Stříbrná stuha Italského syndikátu filmových novinářů), krimithriller Násilí: Pátá velmoc (1972), komedie Kovodělník Mimi, zraněný ve své cti (1972; Donatellův David), komedie Policie děkuje (1972), příběh mladých manželů toužících po dítěti Budeme mu říkat Andrea (1972), drama o mladíkovi, který připravuje atentát na Mussoliniho Film o lásce a anarchii (1973), komedie Generál spí vestoje (1973), drama o skupině anarchistických teroristů Nada (1974), drama Krví těch druhých (1974), komedie na věčné téma boje s korupcí Policistka (1974; Donatellův David), komedie o setkání povýšené milionářky a lodníka komunisty na opuštěném ostrově Zvraty nevšedního osudu v modrém srpnovém moři (1974), televizní výpravný epos Mojžíš (1974), horor Tvář špiona (1975), povídková komedie V jakém znamení ses narodil (1975; též uváděno pod názvem Znamení zvěrokruhu), provokativní válečné drama podle hry Fernanda Arrabala Guernica (1975), drama podle stejnojmenného románu Leonarda Sciascii

Todo modo (1976), komedie podle románu Natalie Ginzburgové

Drahý Michale (1976; Donatellův David), komedie Kabinka na pláži (1977), černá komedie Kočka (1977; Donatellův David), komedie Předsedkyně (1977), komedie Saxofon (1978), drama Zapomenout na Benátky (1979), komedie Papežovo oko (1980), filmové zpracování klasického comicsu Flash Gordon (1980), melodrama o krátkém milostném vzplanutí z doby 2. světové války Pomoz mně snít (1981; Donatellův David), erotická komedie Je to fajn (1981), Dobrý voják (1982), drama Můj synu, neskonale drahý... (1985), groteska o nenápadném půvabu buržoazie Letní noci s řeckým profilem, mandlovýma očima a bazalkovou vůní (1986), televizní drama Nahé odívati (1986), drama Tanečníci (1987), horor Umrlci (1989), televizní drama Život ve hře (1990), televizní romantická komedie Dvakrát dvacet let (1992), thriller Konec je znám (1993), komedie Špinavé šaty (1999), drama Úctyhodný muž (1999), televizní film Život se mění (2000), komediální drama o očistné pouti do vlastního nitra Návrat lásky (2004), komedie Odejdi se mnou (2005), televizní romantické drama Rebeka (2008), televizní drama Filumena Marturano (2010).