Maria Schneider
Biografie / Herectví
*27.3.1952 (Paříž, Francie) – †3.2.2011 (Paříž, Francie), francouzská filmová herečka. Byla nemanželskou dcerou herce Daniela Gélina (1921–2002) ze vztahu s modelkou rumunského původu Marií-Christine Schneiderovou, podle níž si zvolila umělecké jméno. Svou uměleckou dráhu začala jako sborová tanečnice v pařížském Divadle 347 a snažila se prosadit jako modelka a herečka. Po několika epizodních filmových rolích se rázem proslavila jako hrdinka Bertolucciho skandálního existenciálního dramatu Poslední tango v Paříži, v němž po boku Marlona Branda ztělesnila živočišnou Jeanne. Její další kariéra byla značně nevyrovnaná, většinou byla obsazována pro své tělesné půvaby, ale natáčela i s režiséry zvučných jmen a se slavnými herci. Zajímavé postavy vytvořila např. v Antonioniho dramatu Povolání: reportér (studentka architektury) nebo v melodramatu Sezóna míru v Paříži (sochařka Helena). Často hrála v italských snímcích, od 80. let účinkovala i v televizních filmech a seriálech. Poutala pozornost svým neklidným soukromým životem, v němž se potýkala se závislostí na drogách a alkoholu (dokonce se pokusila o sebevraždu), na druhé straně vedla dobročinnou organizaci na pomoc nezaměstnaným a nemocným hercům. V roce 2010 jí francouzský ministr kultury udělil titul Rytíř Řádu umění a literatury. Zemřela na rakovinu plic.
Vybraná filmografie: drama Vánoční stromek (1969), romantické drama Madly (1970), komedie Stará panna (1971), skandální existenciální psychologické drama Poslední tango v Paříži (1972), drama Drazí rodiče (1973; Donatellův David), psychologické drama Povolání: reportér (1975), drama o únosu dítěte Opatrovnice dětí (1975), mysteriózní historické drama Violanta (1977), drama Vytáčka (1979; nominace na Césara), psychologicko-společenské melodrama Sezóna míru v Paříži (1981), komedie Hledá se Ježíš (1982), postapokalyptická vize totalitního státu Bunker Palace Hôtel (1989), psychologické soudní drama Odsouzená (1990), životopisné drama na téma AIDS Noci šelem (1992), adaptace románu Charlotte Brontëové Jane Eyre (1995), drama Mít v co věřit (1998), absurdní komedie Herci (2000), drama Taková láska (2006), komedie ze současné Paříže Život umělce (2007), romantické drama Klientka (2008).
Vytvořeno:
31. 7. 2014
Aktualizováno:
24. 6. 2021
Autor: PST