Libuše

Šlechta

Podle české středověké historické tradice zakladatelka (spolu s Přemyslem Oráčem) českého státu a dynastie Přemyslovců. V 10.–12. století vysvětlovala pověst o Libuši vznik knížecí moci a byla tak součástí státní ideologie (Libuše byla věštkyně, jedna ze tří dcer soudce Kroka, po jeho smrti vládkyně Čechů; na její radu povolali Čechové na trůn Přemysla Oráče, jenž se s ní před nástupem na trůn oženil); ve 13. století byla Libuše pokládána za tvůrkyni šlechtického zemského práva. Od pozdního středověku byla postava Libuše již jen oblíbeným literárním námětem. Středověká pověst o Libuši vychází z pohanského mýtu, který úzce souvisel s nástolovacím rituálem českých panovníků. V původní podobě byla Libuše bohyní (patrně typu matky-země, snad lásky) symbolizující vládu, která byla dočasnému knížeti propůjčována rituálním posvátným sňatkem; sňatek měl zemi zaručit plodnost a mír, což byly hlavní funkce knížecí vlády v předkřestánské slovanské společnosti.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: Kazi, Krok, Přemyslovci, Teta.