Libanon

Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 10452 km².
Počet obyvatel: 3506 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 335 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1941).
Správní členění: 5 guvernorátů.
Hlavní město: Beyrút 1100 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Tarábulus 240, Zahlah 200, Sqydá 100.
Nejvyšší hora: Qurnat as-Sawdá 3083 m.
Významná řeka: Nahr al-Litáni 145 km.
Hlavní etnické skupiny: Libanonci 80%, Palestinci 12%, Arméni 5%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,9% (1991–96).
Úřední jazyk: arabštino.
Gramotnost: 92%.
Náboženství: muslimové – šíitští 41% a sunnitští 27%, křesťané 24%.
Měna: i libanonská libra (LBP) = 100 piastrů.
Hospodářství: obchod, rozvíjí se průmysl,.
zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 2970 USD.

Území dnešního Libanonu bylo od 3. tisíciletí př.n.l. součástí říše Féničanů, poté zemi postupně ovládli Amorejci, Hyksósové, Egypťané a Achajmenovci. V 7. století oblast obsadili Arabové, v 11. století seldžučtí Turci. Během křížových výprav části země vládli křižáci, v 16. století byl Libanon připojen k Osmanské říši. Pro zdejší komunitu maronitů (založenou v 7. století) Turci zřídili v 19. století pod nátlakem Francie autonomní křesťanskou oblast. V roce 1918 byla země okupována britskými a francouzskými vojsky, v období 1920–1941 byla mandátním územím Společnosti národů pod správou Francie. Roku 1941 (oficiálně 1943) získal Libanon nezávislost, v roce 1944 byla vyhlášena republika. Náboženskou a etnickou toleranci mezi jednotlivými skupinami obyvatel narušil příliv palestinských uprchlíků během arabsko-izraelských válek, roku 1975 vypukla občanská válka. V letech 1978 a 1982 obsadil Izrael jižní části země, roku 1985 za pomoci syrské armády skončila občanská válka. Spory mezi muslimy a maronity a konflikty mezi Libanonem, Sýrií a Izraelem však pokračují. V roce 2006 zasáhla izraelská armáda v Libanonu proti organizaci Hizballáh, která ostřelovala území Izraele raketami.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 17. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: al-Biká, al-Litani, Amín Džamáíl, Antilibanon, as-Súr, Asie, Bejrút, Eisenhowerova doktrína, Emile Lahoud, Foinikie, Hermon, Libanonská falanga, Muhammad Alí, Samši-Adad I., Sidón, syrská arabská literatura.