latinské císařství

Feudální státní útvar v letech 1204–1261; jeden ze států vytvořených na území byzantské říše

po dobytí Konstantinopole rytíři 4. křížové výpravy (iniciátorem útoku na Byzanc byl benátský dóže Enrico Dandolo

). Prvním císařem zvolen Balduin I. Flanderský

. Hlavním městem císařství byla Konstantinopol, k říši patřila jihovýchodní část Balkánu, severozápad Malé Asie, část Řecka, ostrovy v Egejském a Jónském moři. Císařům byla podřízena v různém stupni lenní závislosti další území dobytá západoevropskými feudály (nejvýznamnější soluňské království ). Klíčovou hospodářskou pozici získala v latinském císařství benátská republika

; v roce 1261 nikajský císař Michael VIII. Palaiologos

dobyl Konstantinopol, Latinové byli vyhnáni a byla obnovena byzantská říše.