kubánská hudba

Hudba

Lidová kubánská hudba vznikla spojením tradic španělské a černošské hudby, indiánská hudba se nedochovala. Je především taneční (tance habanera, guaracha, bolero, rumba), výrazně rytmická, užívá řadu bicích nástrojů (bubny všech velikostí, claves, bonga, maracas). Stala se základem afrokubánského džezu. – Umělá hudba přejímala v hojné míře prvky španělské, francouzské a italské hudební kultury. V 16.–18. století byly centry rozvoje profesionální kubánské hudby církevní pěvecké školy, rozkvět církevní hudby nastal zvláště v 2. polovině 18. století Na konci 18. století začal veřejný koncertní a hudební divadelní provoz, roku 1776 bylo v Havaně postaveno divadlo, kde byla inscenována operní díla evropských a později i kubánských skladatelů. V roce 1816 byla založena hudební akademie. Na začátku 19. století se formovala kubánská opera buffa, svázaná s národními hudebními žánry a národní tematikou. Představitelem národní hudební školy se stal I. Cervantes (*1847 – †1905). V roce 1898 byla uvedena první opera na národní námět. Na konci 19. a začátku 20. století došlo k oživení hudebního života v souvislosti s činností řady hudebních institucí (konzervatoř v Havaně, založená v roce 1885, symfonický orchestr, založený v roce 1908). Nová etapa v rozvoji kubánské hudby nastala po vítězství kubánské revoluce (1959). Byly reorganizovány staré hudební instituce a vytvořena nová hudební tělesa (Národní symfonický orchestr, při něm komorní orchestr a smyčcové kvarteto). V budově Národního divadla vystupují rovněž folklórní ansámbly, hostují operní a baletní soubory. V 60. – 70. letech se v tvorbě kubánských skladatelů objevil sklon k experimentu; rozvíjí se žánr nové trubadúrské písně. Ze součeský skladatelů vynikli zvláště H. Gramatges, L. Brouwer (*1939, též kytarista), C. Fariñas (*1934).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: kubánské divadlo, latinskoamerická hudba.