Krakovec

Zřícenina hradu u Rakovníka

. Krakovec dal postavit v 80. letech 14. století Jíra z Roztok

, tehdy křivoklátský purkrabí a milec krále Václava IV

. Měla to být původně obytná stavba. Jíra z Roztok byl přední muž královského dvora, oblíbenec Václava IV. a purkrabího hradu Křivoklát. Po Jírovi vlastnil hrad královi blízký Jindřich Lefl z Lažan, stoupenec Husův, který sem též Husa pozval. Hus

se tu připravoval na kostnický koncil

, kázal po okolí, napsal závěť a listy přátelům na rozloučenou. Dne 11.10.1414 odtud odjel do Kostnice. Později vlastnili hrad Kolovratové a Lobkovicové, kteří jej dali naposled nákladněji opravit. Za třicetileté války

propadl zkáze a pak dostal ještě střechu. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn, postupně se změnil na zříceninu. Krakovec stojí z hlediska stavebního vývoje na počátku přechodu od hradů k mladším zámkům, k nimž by vývoj v Čechách dospěl, kdyby nebyl přerušen výbuchem husitské revoluce. Představuje jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Opravy v prvních letech 20. století jej zachránili před úplným rozpadem a vrátili mu i původní jméno. Husův pobyt zde připomíná i pamětní deska.