korunovační klenoty

Odznaky panovnické moci. Korunovační klenoty Českého království tvoří ucelený soubor mimořádné historické a umělecké hodnoty. Ústřední insignií je Svatováclavská koruna, zhotovená na pokyn Karla IV.

ještě jako markraběte moravského (1345). Ke korunovačním klenotům náleží též tzv. svatováclavský meč (z 1356), jablko, žezlo (z konce 16. století), kříž (z 1354) a plášť. Poprvé byly tyto korunovační klenoty použity při korunovaci Karla IV. a Blanky z Valois

, naposledy při korunovaci Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1835. Vyhlášením Československé republiky roku 1918 přestaly být korunovační klenoty insigniemi panovnické moci a staly se Národní kulturní památkou, symbolizující staletou tradici českého státu. Jsou uloženy v chrámu sv. Víta

na Pražském hradě. K jejich vyzdvižení se musí sejít sedm majitů klíčů od sedmi zámků (prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy).