konekcionismus

Psychologie

[Konekcionyzmus, anglicky connection, spoj], psychologická koncepce vycházející z předpokladu závislosti chování (učení) vyšších živočichů a člověka na postupném utváření nervových spojů mezi podnětem, situací a odpovídající reakcí, jedna ze základních teorií učení vybudovaná na fyziologii podmíněného reflexu. Základní konekcionismus, zahrnujícího většinu behavioristických teorií, formuloval E. L. Thorndike, který se pokusil vyřešit otázku učení pomocí metody pokusů a omylů (analýza chování zvířat v bludišti ústící do formulace tzv. zákona efektu). Učení se podle E. L. Thorndika uskutečňuje zesilováním a zeslabováním spojů mezi situací a reakcemi nervového systému. Představitel konekcionismu B. F. Skinner zavedl pojem operacionální (operační) podmiňování, jež se stalo východiskem programovaného vyučování.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: bludiště, Clark Leonard Hull, Edwin Ray Guthrie.