koncert

Hudba

Italsky concerto – hudba, a) skladba pro jeden nebo více (též název dvojkoncert, trojkoncert) sólových hlasů s doprovodem orchestru. Předchůdcem k. byly v 16.–17. století skladby, v nichž se uplatňoval kontrast vokálních a instrumentálních skupin. Od roku 1650 se vyvíjel instrumentální koncert; koncem 17. století vzniklo concerto grosso, kolem roku 1700 sólový koncert (první sólové koncerty psali T. Albinoni, G. Jacchini, G. Torelli). Tempové schéma (rychle – pomalu – rychle) a forma koncertu se vyhranily v baroku (G. Torelli A. Vmaldi); forma se ustálila v období klasicismu, kdy koncert dostal podobu třívěté skladby v cyklické sonátové formě. Počínaje tvorbou W. A. Mozarta a L. van Beethovena se začal klást důraz na obsahovou vyváženost sólového hlasu a orchestru. Nejznámější k. napsali A. Vivaldi, J. S. Bach, W. A. Mozart, L. van Beethoven, N. Paganini, F. Chopiv, F. Liszt, J. Brahms P. I. Čajkovskij, A. Dvořák, S. V. Rachmaninov, B. Bartók, S. S. Prokofjev, B. Martinů, A. I. Chačaturjan, D. B. Kabalevskij a další.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: italská hudba, Karl Ditters von Dittersdorf, Michael Haydn.