Komunistická strana Československa

Politologie

KSČ – komunistická politická strana marxisticko-leninského ražení v Československu. Vznikla z iniciativy marxistické levice sociálnědemokratické strany ve dnech 14.–16. května 1921. Přijetím 21 podmínek Komunistické internacionály se stala jejím členem. V období nacistické okupace Československa byla zakázána, po vstupu Sovětského svazu do války vyvíjela ilegální odbojovou činnost (vedle nekomunistického odboje). Po únorovém převratu v roce 1948, realizovaném představiteli KSČ v čele s Klementem Gottwaldem byla až do roku 1989 fakticky jedinou vládní stranou v Československu. V 50. letech došlo v rámci „boje s vnitřním nepřítelem“ k vykonstruovaným soudním procesům jak s vlastními straníky, tak s otevřenými odpůrci politiky KSČ. K uvolnění politické situace v zemi přispěl rozkol v KSČ v 60. letech behěm tzv. Pražského jara. Zdánlivě nadějný vývoj byl však násilně ukončen vstupem armád Varšavské smlouvy na naše území dne 21.8.1968 a následnou sovětskou okupací, trvající až do úplného odsunu sovětských vojsk v roce 1991. Po roce 1968 nastolilo nové dosazené vedení KSČ v čele s Gustávem Husákem tvrdou linii „normalizace“. Monopolní mocenské postavení KSČ v Československu skončilo po listopadu 1989, v roce 1990 se strana rozdělila na slovenskou (SDĽ) a českou (KSČM) část.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 4. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Anežka Malá, Bohumil Kubík, Cyril Šumbera, Emil Rigo, František Šiška, František Uhlíř, Interhelpo, Jan Černý, Jaroslav Pecen, Jednota nemajetného a pokrokového studentstva, Jiří Burian, Jiří Kolář, Karol Bacílek, Komunistická strana Čech a Moravy, Košický vládní program, KSČ, Luisa Landová-Štychová, Miroslav Slavík, Pavel Reiman, Svoboda, Svoboda, Ústřední národně revoluční výbor, Václav Chlumecký, Václav Křen, Václav Sinkule, Výbor na obranu republiky, Zdeněk Češka, Zdeněk Snítil.