Komunistická strana Čech a Moravy

Politologie

KSČM – česká politická strana. Vznikla v březnu 1990 rozdělením Komunistické strany Československa (KSČ) na českou a slovenskou část, oficiálně byla zaregistrována na konci listopadu 1990. Má levicový program, přímo navazuje na totalitní KSČ, od níž se nikdy nedistancovala, naopak se k ní hlásí jako legitimní nástupkyně. 1. řádný sjezd KSČM v Olomouci v říjnu 1990 zvolil za předsedu Jiřího Svobodu. Toho nahradil po třech letech Miroslav Grebeníček, když došlo ve straně ke sporům o další směřování strany. Od KSČM se postupně oddělily menší skupiny volající po reformě, které nebyly s výsledky 3. sjezdu spokojeny a založily vlastní strany (např. Strana demokratické levice (SDL), Levý blok (LB), později i Strana československých komunistů (SČK). M. Grebeníček vydržel v čele strany dvanáct let, než ho v říjnu 2005 nahradil dosavadní místopředseda Vojtěch Filip. KSČM je pravidelně zastoupena v parlamentu (v Poslanecké sněmovně, po vzniku horní komory i v Senátu). V roce 1992 kandidovali komunisté společně s Demokratickou levicí, o čtyři roky později získali už sami 10,3 % hlasů. V předčasných volbách dosáhli ještě o procento více. V parlamentních volbách v roce 2002 získala strana 18,51 % hlasů, o čtyři roky později několik procent ztratila (12,81 %), přesto se stala se třetí nejsilnější stranou. Nachází se v trvalé opozici, většina demokratických stran ji neuznává jako koaličního partnera, přestože je nejsilnější komunistickou stranou z evropských postkomunistických států. Po Listopadu '89 využila situace, že komunistická ideologie nebyla zakázána a v demokratickém systému si opět získala politické pozice a oslovila své přívržence, hlavně ze sociálně slabších vrstev. KSČM měla na konci roku 2005 88 tisíc členů. Předsedy KSČ za dobu její existence byli: Jiří Svoboda (1990–1993), Miroslav Grebeníček (1993–2005), Vojtěch Filip (od 2005).

Vytvořeno: 7. 12. 2000
Aktualizováno: 16. 8. 2006
Autor: -jb-

Odkazující hesla: Helena Růžičková, Jiřina Švorcová, Komunistická strana Československa, Ludmila Brynychová, Miroslav Grebeníček, Rostislav Harazin.