klam smyslový

Vjem neodpovídající skutečnosti v důsledku objektivního i subjektivního zkreslení vnímaného při normální funkci smyslových orgánů a CNS vnímajícího. Klamné vnímání tvoří souhrn percepčních procesů člověka vytvářejících obraz objektivně existující reality v subjektivně posunuté (zkreslené) rovině. Na klamném vnímání se v různé míře podílejí fyzikální faktory vjemového pole (osvětlení), zvláštní charakteristiky vnímaného objektu (uspořádání jeho částí do celku), minulá zkušenost vnímajícího (například návyk perspektivního vidění) a jeho aktuální stav (strach, očekávání, neukojená potřeba). Nejpočetnější skupinu klamu smyslového tvoří zrakové (geometrická optika) klamy, při jejichž vzniku hraje hlavní roli zvláštní konfigurace zobrazených prvků, vedoucí k chybnému hodnocení délky, tvaru, směru a dalších charakteristik vnímané reality (Sanderova figura, Miillerova-Lyerova figura, Heringova hvězdice). O výklad mechanismu vzniku klamu smyslového se pokoušeli zejména gestaltisté, jejichž experimentální práce na tomto poli měly podpořit tvarovou teorii v oblasti psychologického vnímání.