keltské výtvarné umění

Výtvarné umění

Výtvarný projev keltských kmenů, konstituoval se v rámci laténského stylu ve 2. polovině 1. tisíciletí př.n.l. jako umění abstraktně ornamentálního charakteru s geometrizujícími tendencemi, rozvíjející prvky evropských geometrických stylů (halštatský sloh) a východními vlivy zvěrného stylu. Od 5. století se vyvíjel pod silným vlivem mediteránních kulturních proudů (importy nádob, ozdob, šperků), redukcí a rozkladem rostlinných a figurálních prvků řeckého a etruského umění. V raném období 5.–4. století byl plošně dekorativní, převažovaly motivy zvířecích a obličejových masek, palmet, úponků a lotosových květů, komponovaných v lyrovitých a esovitých útvarech se spirálami, volutami a šnekovitými formami s tendencí k symetrii. Těžištěm bylo umělecké řemeslo a užité umění, provozované v omezeném rozsahu v keltských centrech pro potřebu vedoucí vrstvy, především bronzolitectví (rhyton, picí rohy, drobná kultovní plastika), šperkařství a zlatnictví s motivy rybích měchýřků (korál, barevný email, skleněné a sapropelitové předměty, niello). Monumentální umění se objevuje výjimečně, spíše v oblastech přímého vlivu antického umění. Plastika se omezuje na kultovní sochy sloupové nebo blokové formy z bronzu, opuky nebo dřeva (opuková hlava héroa z Mšeckých Žehrovic) a na drobné formy – (gravírovaný reliéf, mince). Od konce 4. století pokračovala geometrizující a abstraktně ornamentální stylizace a odklon od symetrické formy, rozšiřovala se vířivá schémata (triskeles, triquetrum) a rozvíjela se toreutika s vybíjenými a tlačenými vzory (kultovní kotlík z Gundestrupu, stříbrem plátovaný železný torques s býčími hlavami z Trichtingenu). Od konce 3. století převládal plastický styl, kombinující reliéf s rytinou a v masovější produkci uplatňující granulaci a filigrán (opasky, spony), plastické závitnice na zrcadlech, nákrčnících a náramcích s pečetítkovými konci, časté jsou odlévané náramky a nánožní kruhy sestavené z polokoulí s bradavkovitými výčnělky, s litou a rytou spirálovitou i rostlinnou výzdobou a imitací filigránu. Od 2. století se rozvíjel styl krásných mečů, zdobící zvláště kovové části pochev a opasků rytými a tepanými diagonálními motivy, za pozdní fázi keltského výtvarného umění lze považovat stylizované umění inzulární.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 27. 2. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: české výtvarné umění, ilyrské výtvarné umění, trácké výtvarné umění.