Kazachstán
Státy / Asie / V Asii
Stát v Asii.
Rozloha: 2717300 km2.
Počet obyvatel: 15797 tis. (1998).
Hustota zalidnění; 6 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 19 oblastí, 2 měst. obvody.
Hlavní město: Astana 290 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Almaty 1176, Karagandy 596, Šymkent 404, Semej 342.
Nejvyšší hora: tou Talgar 4951 m.
Významné řeky (jezera): Ertis (Irtyš) 4422 km, Syrdarja 3019 km, Oral 2428 km; Kaspické moře 371000 krní, Aralské jezero 37 500 km2, Balkaš k. 18200 km2.
Hlavní etnické skupiny: Kazaši 46%, Rusové 35%, Ukrajinci 5%, Němci 3%, Tataři, Uzbekové.
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,2% (1991–1996).
Úřední jazyk: kazaština.
Gramotnost: 97%.
Náboženství: sunnitští muslimové, menšina pravoslavní.
Měna: 1 tenge (KZT) = 100 tiyn.
Hospodářství: rozvíjí se průmysl a zemědělství, významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1350 USD.
Středoasijské stepi na území dnešního Kazachstánu představovaly pro armády kočovníků už od doby kamenné nehostinné prostředí. Až v 8. století zde vznikl první náznak vládního zřízení v podobě konfederace několika turkotatarských kmenů. V 8. a 9. století na území pronikli Arabové, kteří s sebou přinesli islám. Ve 13. století zemi dobyli Mongolové. Proti dalším invazím Kazachy sjednotil až vznik chanátů. Jednotlivé kmeny se postupně podrobovaly Rusku, v roce 1868 Rusové ovládli celé území. V roce 1920 se Kazachstán stal autonomní republikou v rámci Ruska, roku 1936 vznikla Kazašská SSR. V roce 1991 vyhlásil Kazachstán nezávislost, byl jedním ze zakládajících členů SNS. V čele státu stojí od jeho vzniku postkomunistický prezident Nursultan Nazarbajev, jehož vláda nabírá stále autoritativnější rysy včetně rozsáhlé korupce. V roce 1997 se hlavním městem místo tradiční Alma-Aty stala Astana.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
17. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: ajtys, Aktau, Aktjubinsk, Aktjubinská oblast, Almaatská oblast, Asie, Astana, Atyrau, Atyrauská oblast, Balchaš, Betpak-Dala, Buchtarminská přehradní nádrž, Chromtau, Čimkent, Čimkentská oblast, edelbajevská ovce, Ekibastuz, Jevgenij Grigorjevič Brusilovskij, Kamyš-samarská jezera, Kapčagajská přehradní nádrž, Kokčetav, Kokčetavská oblast, Kustanaj, Kustanajská oblast, Kyzylkum, Mangyšlacká oblast, Mangyšlak, Nursultan Abiževič Nazarbajev, Pavlodar, Pavlodarská oblast, Petropavlovsk, Rudnyj, Ščučinsk, Semej, Semipalatinská oblast, Sibiř, START, střední Asie, Tchien-šan, Temirtau, Usť-Hamenogorská přehradní nádrž, Usť-Kamenogorsk, Východokazachstánská oblast, Zajsan.
