karolínská renesance

Literatura / Výtvarné umění / Středověk

Obnova římských, zejména pozdně antických tradic a vzdělanosti ve franské říši za vlády Karla I. Velikého; sloužila potřebám státního aparátu franské říše a podporovala císařskou ideologii Karla I. Velikého jako nástupce římských císařů. Karolínská renesance byla šířena nejvýznamnějšími vzdělanci tehdejší západní Evropy (Petr Pisánský a Pavel Diakon z Itálie, Anglosas Alkuin z Yorku, Vizigót Theodulf, Alkuinův žák Einhart) povolanými ke Karlovu dvoru. Karolínská renesance byla zejména zaměřena na organizaci školství a rozšíření vzdělání vedoucích vrstev (dvorská akademie, školy při dómech a klášterech; nejvýznamnější v Tours, ve Fuldě a Reichenau); dala základ zejména středověkému písemnictví a ovlivnila všechny druhy umění. Trvalý význam měla reforma písma (karolínská minuskula, z níž vychází dnešní latinka) a přepisy děl antických literátů. Rozkvět karolínské renesance byl zastaven po úpadku centrální moci ve franské říši za Ludvíka I. Pobožného.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: Karel I. Veliký, předrománské výtvarné umění, renesance, Sankt Gallen.