kalokagathia

[Řečtina], termín antické estetiky a pedagogiky označující harmonii vnějšího a vnitřního, jež je podmínkou krásy člověka. Sofisté jím označovali i pouhou učenost, vzdělanost, Xenofón a Platón harmonii moudrostí, Aristoteles celistvost osobnosti a vznešenosti duše. V širším významu je kalokagathia ideál řecké výchovy usilující o dosažení harmonicky spjatých tělesných a duchovních hodnot. Výchova tělesná pěstovala krásné (řecky kalos) tělo, duchovní dobrého (řecky agathos) ducha, vyznačujícího se ctností, spravedlností a udatností. Viz také kalos kai agathos.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 1. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: kalos kai agathos.