Jonáš Záhorský

*3.2.1812 – †23.1.1876, slovenský básník, prozaik, dramatik, publicista a historik; evangelický kněz, v roce 1842 konvertoval ke katolicismu. Jako zásadový racionalista se dostal do sporu s L. V. Štúrem

o ideovou orientaci národní hnutí v revoluci a o spisovnou slovenštinu. V letech 1850 – 1853 redaktor Slovenských novin ve Vídni; po roztržce s cenzurou se uchýlil do ústraní. Jeho rozsáhlá historická práce Dejiny uhorského kráľovstva od počiatku do časov Žigmundových zůstala v rukopise. V básnické tvorbě (Žehry) důsledný klasicista, v próze se projevil jako nekompromisní satirik (Panslavistický farár, Faustiáda, Chruňo a Mandragora, Šofránkovci, Pompézňa), často se sklonem k didaktismu (Dva dni v Chujave). S oblibou zpracovával historická témata (Buld, Svätoplukova zrada). Jeho historická dramata (cykly Básne dramatické, Lžedimitrijady, Divadelné hry) zůstala většinou jen v knižní podobě.