Jeroboám I.

Šlechta

10. století př.n.l., první izraelský král z kmene Efraim, panující v období po územním i náboženském rozpadu Šalomounovy říše na království judské a izraelské (931-910 př.n.l.). Podle starozákonního líčení ve snaze o úplnou autonomii Jeroboám I. zrušil náboženské vazby s Jeruzalémem a jako náhradu zaváděl nové kulty, odvozené většinou z převzatých vzorů (obětování zlatým býčkům).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 1. 2020
Autor: -red-