jazykověda

Lingvistika – společenská věda o jazyce, která s ohledem na jeho široké uplatnění ve skutečnosti (včetně vědomí člověka) má četné vazby na jiné vědy a tvoří součást více hraničních oborů (sociolingvistika

, psycholingvistika

, etnolingvistika, biolingvistika, matematická a strojová lingvistika). Jazykověda zkoumá zákonitosti jazykového vývoje, fungování jazyka v minulosti a současnosti, vytyčuje obecné prognózy jeho vývoje do budoucnosti, studuje vazby, jimiž je spojen se společností (sociální podmíněnost jazyka), aktivní působení jazyka na společenské procesy a jeho vliv na vytvoření osobnosti jednotlivce, zkoumá jeho úlohu ve spol.výrobní praxi, jazykovou složku výukv a vzdělání atd. Jazykověda se dělí na synchronní a diachronní, teoretickou a aplikovanou, obecnou i jazykovědu konkrétních jazykových skupin atd. Z hlediska dílčích stránek a pohledů na jazykovou stavbu se rozlišuje zvukový plán (studuje fonetika

a fonologie

), mluvnický plán (studuje formální a funkční tvarosloví

a skladba) a slovní zásoba (studuje lexikografie

, lexikologie

, etymologie

, onomastika

, slovotvorba

). Významovou stránku zkoumá sémantika

, jazyk jako znakovou soustavu sémiologie, funkční rozvrstvení jazyka stylistika

atd. Od jazykovědy se odlišuje filologie

, která zkoumá jazyk jen na základě dochovaných písemných textů a také literatura jím psaná (česká filologie studuje jazyk, literaturu a ústní lidovou slovesnost).