Jan Paricida

[Italština parricida = otcovrah], *1260 – †13.12.1313, syn vévody Rudolfa (†1290), nejmladšího syna Rudolfa I. Habsburského

a Alžběty (†1296), dcery Přemysla II. Otakara

. Do roku 1304 žil na pražském dvoře, pak u svého strýce Albrechta I. Habsburského

. Po vymření Přemyslovců roku 1306 měl z Habsburků největší nárok na českou korunu. Albrecht I. však jeho zájmy nerespektoval a zadržel jeho dědictví po rodičích. 1.5.1308 Jan Paricida svého strýce zavraždil při přechodu řeky Roussy u hradu Habsburku. Vražda poškodila zájmy Habsburků v říši i v Čechách a ve svém důsledku umožnila nástup Lucemburků. Jan Paricida byl odsouzen císařem Jindřichem VII.

k doživotnímu vězení, zemřel v klášteře u Pisy.