izomerie

Jev vyznačující se tím, že dvě nebo více sloučenin se stejným atomovým složením a stejnou relativní molekulovou hmotností mají různou vnitřní stavbu, tj. strukturu. Takové sloučeniny se nazývají izomery a vzájemně se liší alespoň některými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Izomerie je různého typu. Izomerie konstituční vystihuje rozdíly v konstituci izomerů. Například uhlovodík C₄H₁₀ má dva izomery: n-butan a isobutan (2-methylpropan). Látka o složení C₄H₁₀O může odpovídat pěti konstitučním izomerům: diethylether, methylpropylether, 1-butanol, 2-butanol a 2-methoxypropan. Tento typ izomerie se nazývá též izomerie polohová, protože izomery se liší polohou charakteristické (funkční) skupiny, například hydroxylu -OH. Konstituční rozdíl v poloze atomu vodíku se nazývá tautomerie. Izomerie konfigurační vystihuje rozdíly v konfiguraci relativní; rozeznává se: diastereoizomerie, epimerie, geometrická izomerie, enantiomerie. Rozdíl mezi konfiguračními izomery lišícími se absolutní konfigurací se nazývá též izomerie optická. Izomerie konfigurační a konformační se shrnuje pod společné označení izomerie prostorová (stereoizomerie). Izomerie je podstatou značně veliké mnohotvárnosti sloučenin, zejména organických, například uhlovodík C₂₀H₄₂ může vytvořit více než 350000 konstitučních izomerů a zavedení dalších strukturních prvků (heteroatomů, dvojných vazeb, funkčních skupin) a dalších typů izomerie množství sloučenin mnohonásobně zvýší.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 2. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: epimerizace, izomerace, stereochemie, stereoizomerie, tautomerie.