inzulin

Lékařství / Biochemie / Fyziologie

[Latina], hormon slinivky břišní, který se tvoří v Langerhansových ostrůvcích (v tzv. beta buňkách). Je důležitý pro udržování správné glykemie a pro správnou látkovou výměnu (ovlivňuje metabolismus tuků a bílkovin). Jeho vylučování stoupá při jídle jako reakce na vzestup glukosy v krvi. Při jeho nedostatku vzniká cukrovka. Inzulin se používá i jako lék – dělí se na typy, které se liší rychlostí nástupu, trváním účinku a způsobem podání. Za objevitele inzulinu jsou považováni F. G. Banting a J. J. R. Macleod, kteří v roce 1923 získali Nobelovu cenu. V odborné literatuře se lze však dočíst, že objevitelů bylo několik na sobě nezávislých.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 2. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: diabetes mellitus, Frederick Grant Banting, hypoglykémie, John James Richard Macleod, slinivka břišní.