intuice

Filozofie

[Latina] Filozofie schopnost postihovat pravdu cestou bezprostředního nazírání bez předchozího logického důkazu. Platón intuici chápal jako přímé zření idejí, R.Descartes jako jasné a zřetelné evidentní chápaní racionálních pravd. Jindy se intuice sbližovala se smyslovým vnímáním, s instinktem, s nevědomou psychickou činností. Mystický výklad intuice používají např. H.Bergson, N.O.Losskij. Intuice není izolována od ostatních cest poznání, je jejich zákonitým projevem, zejména v situacích naléhavé potřeby okamžité a celkové orientace (v době války, při určování diagnózy, v otázce viny); přitom jednotlivé články poznávacích procesů zůstávají nevědomé a ve vědomí se objevuje jen výsledek. Intuice může postihovat pravdu, ale prokázat pravdivost lze jen logickými důkazy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 9. 2001
Autor: -red-

Odkazující hesla: nevědomí.