infinitiv

[Infinytýv, latina], neurčitek – neurčitý slovesný tvar pojmenovávající slovesný děj bez ohledu na osobu, způsob a čas (v latině vyjadřuje kategorii času). V češtině vyjadřuje vid, rod, přechodnost, zvratnost (hlásit, vyhlásit, být hlášen, hlásit se), uchovává vazbu slovesnou (hlásit výsledky, na rozdíl od podstatného jména slovesného hlášení výsledků), tvoří se příponou -t (-ti) a -ci (hovorově -ct).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 9. 2006
Autor: -red-