Ílias

Starořecký hrdinský epos připisovaný Homérovi

. Má téměř 16000 veršů, které alexandrijští filologové rozdělili do 24 zpěvů. Líčí události 51 dní posledního roku trojské války

, námětově seskupených kolem hněvu hrdiny Achillea

. Achilleus, kterému král Agamemnón

, vůdce Řeků obléhajících Tróju

, odňal oblíbenou zajatkyni, se rozhněvá a neúčastní se bojů proti Trójanům. Teprve když trojský hrdina Hektor zabije jeho přítele Patrokla, který nastoupil na Achilleovo místo, vrátí se Achilleus do boje, zabije Hektora, Hektorovo tělo však vydá otci, trojskému králi Priamovi

. Do děje jsou vplétány četné další epizody a odbočky, poučující o celkovém průběhu války. Mezi nejpůsobivější pasáže eposu patří scéna loučení Hektora s chotí Andromachou a společné truchlení Achilleovo a Priamovo nad mrtvým tělem Hektorovým a nad hořem lidského života. Záměrem básně, podobně jako v Odysseji

, je oslava hrdinských činů předků rodové šlechty; postavy hrdinů jsou idealizovány a obklopeny přízní bohů. Ve srovnání s Odysseou je však Ílias patetický válečný epos, mozaika bojových scén. Je psána epickou iónštinou v daktylských hexametrech

. Ílias spolu s Odysseou byly základní četbou a základem vzdělání antického Řecka a měly nesmírný vliv na řecké výtvarné i slovesné um. Na Ílias později navazovaly tzv. kyklické eposy

(Ílias mikra – Malá Ílias, Íliú persis – Vyvrácení Tróje), jež doplňovaly události zachycené Homérem.