humanistická výchova

Pojetí vzdělání, které v období 14.–16. století ve většině evropských zemí vycházelo z humanistického ideálu antické vzdělanosti (studium latiny, řečtiny, antických autorů, harmonie tělesného a duševního vývoje od útlého dětství) a přispělo k vytvoření nového typu střední školy – klasického gymnázia. Hlavními představiteli humanistické výchovy byli Erasmus Rotterdamský a Filip Melanchthon. Na typ reformačně humanistické výchovy, zdůrazňující morální odpovědnost a aktivní vztah k národní řeči, navázal svým dílem J. A. Komenský.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 8. 2006
Autor: -red-