hospodářská politika

Souhrn cílů, zásad, nástrojů, metod a opatření sloužících k vědomému ovlivňování a regulování ekonomických procesů. Subjekty hospodářské politiky jsou stát, hospodářské organizace a instituce, podnikatelské skupiny ap. Hospodářská politika směřuje k formování všeobecných podmínek průběhu ekonomických procesů, k vytváření žádoucích proporcí v ekonomickém vývoji, ke vzniku organizací a institucí, které mohou ovlivňovat reprodukční proces jako celek nebo jeho dílčí prvky a momenty. Ovlivňuje tak rozvoj výrobních sil ve společnsoti a rozvoj společensko výrobních vztahů. Vliv různých subjektů hospodářské politiky na průběh ekonomických procesů se liší podle jejich postavení ve společnosti a podle charakteru této společnosti. Podle časového horizontu se rozlišuje dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá hospodářská politika, z hlediska oblasti reprodukčního procesu se hovoří o hospodářské politice v oblasti výroby, o důchodové politice ap. Podle jednotlivých odvětví pak o politiku průmyslu, zemědělství, zahraničního obchodu, měnové, úvěrové, rozpočtové, investiční, cenové, technikcé, dopravní, energetické atd. Hospodářská politika daného státu prováděná v národním rámci se označuje jako národní hospodářská politika. Za mezinárodní hospodářskou politiku se považuje politika, která je výsledkem dohody více států o úpravě vnějších hospodářských vztahů.