Homo sapiens



[Latina], člověk rozumný, druh rodu Homo, člověk, z čeledi Hominidae. Zahrnuje 4 až 5 fosilních a jeden žijící poddruh. Fosilní poddruhy: Homo sapiens soloensis, Homo sapiens steinheimensis, Homo sapiens neanderthalensis, Homo sapiens rhodesiensis, Homo sapiens palestinensis. Jediný žijící poddruh: Homo sapiens sapiens, člověk rozumný, a to současný i předvěký. Před tímto člověkem žil neandertálec (pračlověk), k němuž patří všechny zmíněné vymřelé (fosilní) poddruhy Homo sapiens. Kosterní pozůstatky neandertálců jeví velkou tvarovou variabilitu. Neandertálec se svými tělesnými znaky řadí na vývojový stupeň mezi opočlověkem a současným člověkem. Byl značně robustní postavy, jeho tělesná výška dosahovala asi 155 až 160 cm. Pohyboval se téměř vzpřímeně. Velmi masívní lebka se vyznačuje nadobočním valem, u klasických neandertálců je vcelku plochá klenba. Hlava byla skloněna dopředu a vyznačuje se velmi robustní obličejovou kostrou s plochým nosem. Neandertálec žil v Asii, Africe i v Evropě. Kostrové pozůstatky neandertálce byly poprvé nalezeny roku 1848 v Gibraltaru, ale pozornost tomuto nálezu byla věnována až po nálezu pozůstatků v Neandertalu u Düsseldorfu (1856). Na konci období würmu byl neandertálec vystřídán předvěkým člověkem rozumným, Homo sapiens sapiens. Tento člověk znal oheň, byl lovcem a sběračem. Žil v tlupách. Měl již složité kulty (například pohřební a lovecké). Předvěký člověk byl před chůdcem člověka současného. Měl již plně vyvinuté rozumové schopnosti, vyznačoval se abstraktním myšlením a řečí. Tělesnou stavbou se takřka neliší od současného člověka. Nejstarší formy jsou známy z mladšího paleolitu, asi před 35 tisíci lety. Formoval se především v Evropě a v Přední Asii, ve střední, jižní a východní Asii a v Africe. V tomto období a na těchto místech se pravděpodobně začala vyvíjet dnešní velká plemena. Nejznámější naleziště předvěkého člověka jsou například Cro-Magnon, Aurignac a Chancelade ve Francii, Grimaldi v Itálii, Oberkassel v Německu, Kostyenki v Rusku, Saravak na Borneu, Florisbad v jižní Africe. V České republice byly objeveny pozůstatky například u Předmostí v Přerově, Dolních Věstonicích, Pavlově a v Mladči u Litovle. Dokladem abstraktního myšlení předvěkého člověka jsou mnohobarevné nástěnné malby, objevené v různých jeskyních ve Španělsku (Altamira) a ve Francii (Lascaux), i zvířecí sošky, popřípadě plastiky objevené například v Dolních Věstonicích a Cap-Blanc.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 10. 2003
Autor: -red-

Odkazující hesla: člověk, Combe-Capelle, Etiopie, Hominidae, Johann Carl Fuhlrott, Neandertal, Ngandong, Roc de Sers, sapientace, Tešik-Taš.