hominizace

[Hominyzace, latina], polidštění – specializační proces postupných tělesných a sociálních změn od primátů k člověku. Hominizace je provázena změnami v tělesných (somatických) znacích, které lze zařadit do tří komplexů: a) hrudník a horní končetina; komplex společný lidoopům a člověku. Hrudník má do jisté míry soudkovitý, ze stran neoploštělý tvar s velmi pohyblivými končetinami; b) dolní končetina a pánev, komplex typický pro čeleď Hominidae . Zahrnuje adaptační znaky končetiny i pánve k bipedální lokomoci (pohybu po dvou hohou) a k udržení vzpřímeného těla. Důležitý je poměr délek dlouhých kostí končetiny (velmi dlouhá kost stehenní), nožní klenba a rozšíření kostí pánevních; c) lebka a ruka; tento komplex odlišil rod Homo od rodu Australopithecus. Na lebce převažuje mozkovna nad částí obličejovou (velký mozek), ruka se vyznačuje jemností pohybů (práce). Vzpřímením těla byla ruka uvolněna k práci, práce ruky vedla ke kvantitativnímu i kvalitativnímu rozvoji mozku. Změny byly podmíněny změnami prostředí během procesu hominizace. Viz také člověk.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: člověk.