hilsneriáda

Politologie

Hilsnerova aféra – politický boj proti vlně antisemitismu v české veřejnosti, který souvisel s procesem proti Leopoldu Hilsnerovi (1899–1900). 1.4.1899 bylo u obce Polná nalezeno mrtvé tělo Anežky Hrůzové. Neslo stopy připomínající rituální vraždu, proto byli ze zločinu obviňováni židé. Problém se tak přenesl z kriminální do rasové roviny. Za vraha byl označen židovský mladík L. Hilsner. Proces zahájený v září 1899 se brzo stal procesem politickým, v katolickém a nacionálně laděném tisku probíhala kampaň proti Hilsnerovi, židům i jejich obhájcům. Proti antisemitskému štvaní se postavilo pouze několik intelektuálů v čele s T. G. Masarykem. Po odsouzení Hilsnera k smrti vydal Masaryk brožuru Nutnost revidovat proces polenský, kterou vláda zabavila. Za autora se poté postavil sociálnědemokratický tisk, studentské noviny a tisk realistické strany. V ostatním tisku, na univerzitě i v soukromí byl Masaryk tvrdě napadán. Nejvyšší soud nakonec pod tlakem veřejnosti rozsudek zrušil a případ přidělil krajskému soudu v Písku. Ten přes úsilí obhajoby Hilsnera také odsoudil k smrti, císař František Josef I. poté trest změnil na doživotí. Hilsner byl osvobozen až roku 1918 po milosti císaře Karla I. Podobně jako v případě sporu o rukopisy nešlo skupině kolem Masaryka jen o prosazení pravdy a rozumu, případ chápali také jako otázku mravní způsobilosti národa k dalšímu vývoji. Obdobný proces – Dreyfusova aféra – proběhl i ve Francii.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 12. 2021
Autor: mim