Havelské město

První systematicky založený sídelní celek na území Prahy, patřící k výrazným urbanistickým počinům své doby v Čechách. K založení Havelského města, jehož označení vychází ze zasvěcení kostela v těchto místech, (původní název osídlení – Nové město okolo sv. Havla) došlo na počátku vlády krále Václava I. (za nejobecnější dobu vzniku jsou považována 30.- 40. léta 13. století) Lokátorem města byl horní podnikatel Eberhard, základem populace se stali osadníci z měst jižního Německa. Celek města byl původně správně i právně samostatný, ke sloučení se staroměstskou jurisdikcí došlo až roku 1287. Založení Havelského města bylo ve své době velkorysým stavebním podnikem. Vynikalo rozlohou tržiště (délka cca 560 m, plocha přes 3 ha) jehož hospodářský význam se zvýšil zřízením mohutných soukenických kotců ve 14. století, přispělo k dotvoření půdorysu Starého města, (v rámci tehdy zakládaných hradeb) organicky navázalo na přilehlou strukturu tehdejšího osídlení a komunikací a později se stalo jedním z kompozičních vodítek při zakládání pražského Nového Města Karlem IV.

Někdejší oblast Havelského města se rozkládá přibližně v místech dnešních ulic a náměstí Rytířská, Uhelný Trh, Havelská, V Kotcích a Ovocný Trh na území Starého města v Praze.