harmonika

Hudební nástroje

[Němčina < řečtina], hudební nástroj samoznějící, soustava kovových jazýčků rozeznívaných vzduchovým proudem (měchová čili tahací harmonika a dechová čili foukací harmonika). Harmonika pianová má na pravé straně pianovou klaviaturu. Zdokonaleným typem harmoniky je akordeon, u něhož se zmáčknutím jednoho knoflíku v basové části ozve celý akord. Viz také skleněná harmonika.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 2. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: aerofony, hudební nástroje, Josef Hlaváček, klávesové nástroje.