gruzínské výtvarné umění

Výtvarné umění

V 5.–7. století se rozvíjelo pod vlivem raně křesťanského a byzantského umění, zejména v architektuře, v nástěnných a knižních malbách (kopulové baziliky v Ateni a Martvili), v 7.–10. století zahrnuje arabské období. Od 15. století se rozvíjela pevnostní, palácová a městská architektura (Dmanisi, Geghuti, Mccheta), sakrální architektura zdobená kamenným řezaným dekorem a knižní malířství. Po mongolském období se stavěly zámky a kláštery (Barakoní). V 19. století se gruzínské výtvarné umění vrátilo k domácí tradici (knižní ilustrace) a užívalo formy ruského klasicismu. V sovětském období se prosadil socialistický realismus (krajinářství, portét), ve 30. letech je kladen důraz na revoluční tematiku, náměty z industrializace země a přeměny vesnice, rozvíjí se knižní grafika. V období po 2. světové válce (agitační grafika) se prohlubuje zejména tvůrčí hledání nových výrazových prostředků, architektura realizuje rozsáhlé urbanistické projekty (Tbilisi), rozvíjí se monumentální a dekorativní plastika (reliéf, keramika), malířství a sochařství navazuje na lidové tradice.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 3. 2007
Autor: -red-