fyziologický idealismus

Subjektivní idealistická koncepce, podle níž poznání člověka nereprodukuje objektivní realitu, nýbrž odráží vlastnosti nervové soustavy. Vznikl v 19. století původně agnostickým výkladem principu specifické energie smyslových orgánů (J. Műller). Počitky jsou vyvolávány nejen adekvátními, ale i neadekvátními podněty (například zrakové mechanicky). Fyziologický idealismus tkví v tom, že smyslové obrazy vykládá nikoli jako odraz vlastností věcí, ale jako vlastnosti nervového systému, tj. subjektivisticky. Materialistickou kritiku fyziologického idealismu podal L. Feuerbach a I. M. Sečenov.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 16. 10. 2007
Autor: -red-