František Filipovský

Biografie / Herectví

*23.9.1907 (Přelouč) – †26.10.1993 (Praha), český herec. Od dětství se u něj projevoval hudební a pěvecký talent (jeho otec byl skladatel, kapelník a flétnista orchestru Prozatímního divadla). V době studií kurzu při chrudimské obchodní akademii hrál s ochotnickými a venkovskými divadelními společnostmi. V letech 1929–1933 studoval na Univerzitě Karlově umění a estetiku (studia nedokončil), současně vystupoval a režíroval na pražských scénách (Velká opereta, Voice-band E. F. Buriana, Moderní studio, Intimní divadlo). Jako profesionál byl členem Osvobozeného divadla (1931–1938), Švandova divadla (1939–1940), žižkovského Moderního divadla (1940–1942) a divadla Uranie (1942–1944). V letech 1945–1992 byl členem činohry Národního divadla. Od 50. let 20. století také často hostoval na různých pražských scénách. Na divadle vytvořil řadu převážně komediálních rolí (např. ve hrách Osvobozeného divadla Caesar, Balada z hadrů, Těžká Barbora aj. nebo později v Národním divadle Večer tříkrálový, Člověk odjinud, Revizor, Lakomec, Maryša, Fidlovačka, Cyrano z Bergeracu aj.) Jeho první filmovou rolí byla drobná úloha studenta v dramatu Před Maturitou (1932), objevil se však již o dva roky dříve jako komparzista v komedii C. a k. polní maršálek. Vedle řady dalších menších rolí se zapsal do povědomí diváků především jako představitel studentů v oblíbených komediích podle předloh Jaroslava Žáka Škola základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939). Po druhé světové válce začal získávat větší role (Nikdo nic neví, Čapkovy povídky, Pekařův císař, Císařův pekař, Anděl na horách, Muž v povětří, Hrátky s čertem, Dobrý voják Švejk aj.) V sérii detektivek ze staré Prahy podle předloh Jiřího Marka sehrál úlohu detektiva Mrázka, v mnoha dalších filmech pak role náladových a hodných mužů středního věku. Koncem 70. a v 80. letech ztvárnil postavy starých pánů a dědečků (např. film Jak svět přichází o básníky a jeho dvě pokračování). Za svou hereckou kariéru sehrál Filipovský více než sto filmových rolí. Významná je také Filipovského práce pro rozhlas (četba románu Bylo nás pět) a televizi (Nezralé maliny, Lakomec, Hříšní lidé města pražského, Pan Tau, Chalupáři, Arabela, Jája a Pája). Proslul také jako dabér, zejména svým originálním podáním francouzského herce Louise de Funése. Na jeho počest se každoročně udílí Cena Františka Filipovského za nejlepší výkony v oblasti dabingu.

Vybraná filmografie (i televizní): Před maturitou (1932), U nás v Kocourkově (1934), Hej-Rup! (1935), Svět patří nám (1937), Lidé na kře (1937), Škola, základ života (1938), Cesta do hlubin študákovy duše (1939), Katakomby (1940), Roztomilý člověk (1941), Městečko na dlani (1942), Čapkovy povídky (1947), Císařův pekař a pekařův císař (1951), Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955), Dobrý voják Švejk (1956), Poslušně hlásím (1957), Pohádka o staré tramvaji (1961), Čintamani a podvodník (1964), Ukradená vzducholoď (1967), Hříšní lidé města pražského (1968), Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970), Vražda v hotelu Excelsior (1971), Dívka na koštěti (1972), Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), Zahrada (1974), Marečku, podejte mi pero! (1976), Jak se budí princezny (1977), Arabela (1980), Jak svět přichází o básníky (1981), Veselé vánoce přejí chobotnice (1986), Panoptikum města pražského (1986), Jája a Pája (1987), Arabela se vrací (1990).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 2. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Břetislav Pojar, české divadlo, dabing, Louis de Funés, Osvobozené divadlo, Pavlína Filipovská.