Florencie

Italsky Firenze – krajské a provinční město v Itálii

v Toskánsku na Arnu

, 49 m n.m., 448300 obyvatel (1981). Průmysl uměleckých řemesel, polygrafický, keramiky, kožedělný, šperkařský, strojírenský, chemický, farmaceutický, kartografický. Dopravní křižovatka. Obrazárny (Galleria degli

, Uffizi, Pitti), gotický dóm, baptisterium

(11.století), renesanční paláce a jiné architektonické památky. Muzea, knihovny. Rodiště Dantovo

. Univerzita (založena roku 1321). Původně etruské město (Faesulae), ve 2. století př.n.l. dobyto Římany. Roku 59 př.n.l. římská vojenská kolonie. Od 4. století sídlo biskupství. Po pádu římské říše součást toskánské marky, od konce 11.století se osamostatnila jako jedno z nejdůležitějších evropských měst (výroba, obchod, bankovnictví). Florencie tvořila aristokratickou republiku. Vedoucí vrstva (grandi) opřená o pozemkový majetek feudalistického původu a ve spojenectví se soukeníky a bankéři (popolo grasso

) zápasila o moc ve městě s ostatními cechy (arti minori). Od poloviny 13. století bojoval i lid (popolo minuto

) o právo organizovat se do cechů. Soupeření stran překrylo i tradiční boj guelfů

s ghibelliny

a florentské měštanstvo se rozdvojilo na stranu Bílých (jejím příslušníkem Dante) a Černých. Mocenský zápas ukončen roku 1299 vítězstvím kupeckého patriciátu. V bojích proti císaři získalo město naprostou nezávislost. Od roku 1252 ražen zlatý florén

, vzorová a najstabilnější měna tehdejší Evropy. Po vítězné válce s Pisou

v letech 1356–1364 se florentští guelfové a ghibellini spojili proti papežské moci. Florencie si otevřela přístup k moři a ve městě se rozvíjely raně kapitalistické výrobní vztahy. Roku 1321 byla založena univerzita Florencie, most Ponte Vecchio a palác Palazzo Vecchio. Sociální rozpory vyvolaly roku 1378 povstání ciompi

. Boj ve Florencii mezi nejbohatšími rody (Àlbizzi

, Medici

) ukončen roku 1434 vítězstvím rodu Medici, který se opíral o popolo minuto. Medicejové vládli s přestávkami (v letech 1494–1512 a 1527–1530) do roku 1737. S jejich podporou se Florencie stala ojedinělým renesančním kulturním centrem. Sídlo platónské Akademie

, působiště Brunelleschiho

, Leoparda, Michelangela

, Machiavelliho

, Galileiho

. V letech 1494–1498 období náboženského fanatismu (G. Savonarola

). Od roku 1532 byla Florencie hlavním městem vévodství (od roku 1569 velkovévodství) toskánského, v letech 1801–1807 království etruského, v období 1807–1814 pod vládou Francouzů. Revolucí roku 1860 byla svržena toskánská vláda, roku 1861 se Florencie stala součástí Itálie a v letech 1865–1871 byla jejím hlavním městem.