film

Tvůrčí dílo podávající obraz skutečnosti estetickými prostředky. Vznikl v 90. letech 19. století. Pro názornost a věrohodnost audiovizuální reprodukce se stal – později spolu s televizí, s níž má společný znakový systém – jedním z nejvlivnějších uměleckých činitelů. Film je syntetický produkt kolektivní tvorby pod vedením režiséra. Specifickými tvůrčími prostředky filmu jsou zejména různé druhy záběrů a jejich obrazově zvuková skladba (montáž). Dělí se na film umělecký (hraný a animovaný) a publicistický. Umělecký film vytváří smyšlené dramatické děje podle scénáře, který je realizován hrou živých herců nebo trikově oživených předmětů snímaných v umělém či přizpůsobeném reálném prostředí (v dekoracích, ateliérech, exteriérech). Publicistický film vychází z bezprostředního záznamu reálných jevů (zachycených buď reportážně, nebo v rekonstrukci). Tvořivě interpretuje výřez sociální reality, analyzuje jej, aby vytvořil syntetický obraz jevu i soud o něm, a to v širokém funkčním rozpětí (film dokumentární, zpravodajský a reportážní, naučný, propagační). V nejširším významu film označuje i celý soubor společenských činností s ním spjatých (kinematografie). Vedle filmu profesionálního se rozvíjí i film amatérský jako oblast zájmové kulturní činnosti.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: kinematografie.