Erfurt

Města a obce

Krajské město v jihozápadním Německu v úrodné Durynské pánvi. 213 692 obyvatel (31.12.2020). Průmysl strojírenský, jemné mechaniky, elektrotechnický, obuvnický, oděvní, chemický, dřevozpracující, polygrafický, potravinářský, spotřební, semenářský. Dopravní křižovatka; letiště. Knihovny, divadlo, muzea. Sportovní středisko. Architektonické památky. Vysoké školy. – Erfurt doložen poprvé v 6. století jako osada Durynků u brodu přes řeku Geru (dříve Erphu). Roku 741 zde založil Bonifác biskupství, které bylo roku 752 připojeno k mohučskému arcibiskupství. V době Karla Velikého byl Erfurt střediskem obchodu se slovanskými kmeny. Za římskoněmecké říše patřil mohučským arcibiskupům. Hospodářský rozkvět města v důsledku polohy na křižovatce cest z Porýní (Mohuče), z jihu (Norimberk, Augšpurk) a ze severovýchodu (Lipsko). Od roku 1255 fakticky nezávislé město s vlastním územím. Ve 14.–15. století člen hanzy. Roku 1379 byla v Erfurtu založena univerzita; působil zde J. Eckhart a studoval M. Luther. V letech 1806–1813 byl Erfurt osobním panstvím Napoleona I., který zde 1808 (září-říjen) uspořádal kongres německých panovníků. Od roku 1815 součást Pruska. V 19. století středisko mezinárodního obchodu se semeny, od roku 1838 pořádány zahradnické výstavy. V roce 1850 se v Erfurtu sešel zvolený celoněměcký parlament (tzv. Unionsparlament), který měl nahradit frankfurtské Národní shromáždění. Jeho činnost pro nesouhlas většiny německých států brzy zastavena. V roce 1891 sjezd německé sociální demokracie, přijat Erfurtský program. V období 1950–1952 byl hlavním městem Durynska.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 7. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Erfurt.