ekologie

[Řečtina], nauka o vzájemných vztazích mezi organismy (rostliny, živočichové, mikroorganismy) a jejich prostředím. Je součástí biologie. E. Haeckel definoval (1870) ekologii jako nauku o ekonomii přírody, E. P. Odum (1963) jako nauku o struktuře a funkci přírody nebo nauku o životním prostředí. Ekologie jako biologická věda využívá poznatků dalších věd – chemie, fyziky, matematiky a geografie a ve svých sociálních aspektech pak zejména sociologii a politickou ekonomii. Dynamiku ekologických procesů sleduje v časovém měřítku zlomků sekundy až miliónů let. Je nezbytným základem všech snah o ochranu životního prostředí člověka. Ekologie se dělí na tyto základní úseky: autekologii (tj. ekologie jedince), demekologii (tj. ekologie populace) a synekologii (tj. ekologie biocenózy a vyšších systémů). Nejmladšími úseky jsou ekologie krajiny a ekologie člověka. Obě zahrnují základní složky ekologie.