džinismus

[Sanskrt], indické náboženství vzniklé asi v 6. století př.n.l. Džinismus je odvozen od slova džina, které je obdobou buddhistického buddha, „tedy ten, který se vysvobodil z věčného cyklu reinkaranací“. Za zakladatele džinismu je považován Vardhamána, zvaný Mahávíra („velký vítěz“), současník Buddhův (6. až 5. století př.n.l.). Podobně jako Buddha byl Mahávíra ze zámožné rodiny a do svých 28 let žil jako princ. Pak opustil rodinu i veškerý svůj majetek a stal se asketou. Osvícení dosáhl ve 42 letech a poté kázal a budoval nové náboženství. Džinismus je ateistický a hlásá věčný vesmír a všeprolínající dualismus duchovních elementů (džíva) a hmotných elementů (adžíva). Na rozdíl od buddhismu tyto elementy podle džinismu skutečně existují. Pravé poznání umožňuje odhalit skutečnou podstatu věcí a vidět svět takový, jakým skutečně je. Po dosažení této úrovně čirého poznání je člověk vysvobozen z věčného cyklu znovuzrození. K vysvobození může jedinec dojít jen velice přísnou askezí a zejména hlubokou úctou ke všemu živému a důrazným uplatňováním principu nenásilí (ahimsa). Reálný džinismus je rozdělen do dvou hlavních sekt: digambarové a švétambarové. Digambarové jsou přísnější ve své askezi a odmítají účast žen, ideové rozdíly jsou ale minimální. Džinistů je asi 5 miliónů.