denkenpsychologie

Psychologie

[Němčina], psychologické myšlení – experimentálně teoretická oblast psychologie navazující na práce F. Brentana o intencionalitě myšlení a vrcholící tzv. würzburskou psychologickou školou (K. Bühler, K. Marbe, A. Messer), která metodou systematické experimentální introspekce zkoumala průběh myšlenkových operací při řešení problémů. V širším pojetí je to evropský proud psychologických výzkumů zákonitostí myšlení a řešení problémů vzniklý v 90. letech 19. století, který zahrnoval tři základní směry: experimentální, výzkum tvořivosti a výzkum struktury inteligence. Experimentální směr studoval procesy klasifikace pojmů, řešení problémů a vztahy mezi myšlením a senzorickými či představovými (názornými) obsahy psychiky. Výzkum tvořivosti se zabýval fázovými strukturami produktivního myšlení a otázkami vhledu do problémové situace. Výzkum struktury inteligence analyzoval jednotlivé složky a druhy intelektového nadání včetně jejich vzájemných vztahů. V užším pojetí splynul pojem denkenpsychologie s učením würzburské školy, která jako první experimentálně prokázala samostatnost myšlení a nenázornou povahu myšlenkových obsahů (myšlení jako akt odrazu logických zákonitostí). Denkenpsychologii se podařilo otřást základními pojmy asocianistické psychologie, ukázat na neredukovatelnost specifického obsahu myšlení na názorný obsah počitků a vjemů, zdůraznit zaměřený charakter myšlenkových pochodů i význam úlohy v něm. Avšak základní idealistická pozice vedla stoupence tohoto směru k teleologickému chápání myšlení, předpokladu o jeho apriornosti, oddělování myšlení od ostatních psychologických i společenských podmínek a opomíjení vývojových faktorů. Ovlivnila řadu psychologických směrů, mj. gestaltismus.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 10. 2000
Autor: -red-