dadaismus
Literatura
[Dadaizmus, francouzsky dada – v dětské řeči koníček, hračka], směr v literatuře a výtvarném umění (1916–1923) vzniklý ve Švýcarsku jako estetická revolta skupiny umělců různých národností proti absurdním hrůzám války a dosud uznávaným hodnotám společenských i kulturních; paralelně se rozvíjel v USA a Německu (M. Ernst), od 1920 soustředěn do Paříže. Ve slovníku náhodně objevený výraz; symbolicky propagoval totální anarchii v životě i kultuře, absolutní svobodu tvorby a umění zbavené sociální funkce. Dadaisté (T. Tzara, A. Breton, R. Hülsenbeck) žádali zrušení všech literárních konvencí, nadvládu spontaneity, jež vedla k naivitě a primitivismu, a úplnou destrukci jazyka (slova básně jsou chápána jako čistý zvukový komplex). Ve výtvarném projevu používali obrácené písmo, nalepovali roztrhaný papír na hrubé plátno a podobně. V polovině 20. let přecházel dadaismus k surrealismu; v české literatuře se hlouběji neujal, zčásti ovlivnil členy Devětsilu, počátky české poetismu a divadelní tvorby J. Voskovce a J. Wericha.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
16. 3. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: Fluxus, Hans Arp, kinetismus, konkrétní poezie, kontrakultura, Man Ray, Max Ernst, modernismus, nová věcnost, pop-art, směr umělecký, Sophie Täuberová-Arpová, švýcarské výtvarné umění, Tristan Tzara.