córdobský chalífát

Středověk / Místa a oblasti

[Kordovský španělština + arabština], muslimský stát na Pyrenejském poloostrově pod vládou Umajjovců, založen jako emirát roku 756 Abdurrahmánem I., roku 929 se Abdurrahmán III. prohlásil za chalífu. Ve vnitřní politice usilovali Umajjovci o stabilizaci své moci a hospodářský rozkvět státu. Vůči podrobenému křesťanskému (románskému) a židovskému obyvatelstvu postupovali tolerantně, hospodářský a kulturní rozmach měst, spjatých obchodně s arabským východem, integroval většinu románského obyvatelstva, které přijímalo buď arabský jazyk (mozarabové), nebo i víru (muwalladové). Ve vládnoucí vrstvě byli zastoupeni převážně Berbeři, značný vliv měla palácová garda, složená z evropských otroků (často Slovanů). Córdobskému chalífátu se nepodařilo dobýt křesťanské státy na severu poloostrova (Asturie, Navarra, Aragon, Katalánie), jen o málo úspěšnější byly jeho výboje v severní Africe (dobytí Ceuty a Tangeru). Po smrti al-Hakama II. (976) krize politického systému chalífátu, za nezletilého Hišáma II. (†1013) převzal moc al-Mansúr, na počátku 12. století rozpad státu na dílčí (taifská) království.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Abbádovci, Abd ar-Rahmán III., Andalusie, Córdoba, emirát, taifská království, Umajjovci.